Zdieľať
Tweetnuť
Kopírovať odkaz
Čítať neskôr
Pre uloženie článku sa prihláste alebo sa ZDARMA registrujte.
Blog
17. január 2018

Cesta křesťanského života

Zdá se, že v životě se nám nabízí mnoho cest, po kterých se můžeme dát. Ve své podstatě však existují pouze cesty dvě: cesta, která vede k Bohu a cesta, která se s ním míjí. Ale rovněž v rámci cesty k Bohu si můžeme zvolit různé „jízdní“ pruhy, které nás však dříve nebo později mohou dovést k odbočce, která nás ze zvolené cesty může vyvést.
Cesta křesťanského života

Aby se to nestalo, musíme se dobře orientovat v hlavní zásadě křesťanského duchovního života: Víme, že abychom viděli Boha tváří v tvář, musíme zemřít. Stejné pravidlo platí i pro náš vnitřní život. Abychom dokázali poznávat Ježíše ve světle víry, musíme se učit umírat sami sobě už na tomto světě. K tomu, abychom to dokázali, je ovšem nutné dát našemu životu nadpřirozený smysl. Tento nadpřirozený smysl může našemu životu poskytnout pouze kříž.

Zní to trochu výhrůžně, ale není to takové, jak se nám to může na první pohled jevit. Každého z nás určitě trápí různé potíže, s nimiž se potýkáme, naříkáme nad nimi a s kterými si nevíme rady. Mohou to být potíže přímo naše nebo potíže našich blízkých. Tyto potíže máme tak jako tak. Můžeme se k nim postavit dvojím způsobem: Buď je s sebou vláčet jako kouli na noze nebo je postavit do světla víry a uvidět je jako prostředek vlastního posvěcení, tedy cesty k přijetí Božího života.

Jakou podobu může mít kříž? Nemusí jít o nic velkého. Mohou to být běžné každodenní události: Co nás každý den stojí největší úsilí, ubíjející koloběh každého dne, co nám vadí na lidech okolo nás, naše vlastní chyby, nemoci apod.

Nejúčinnější je vzpomenout si hned ráno a při ranní modlitbě říci Bohu, že všechny těžkosti dne chci spojit s Ježíšovým křížem, abych tím pomohl lidem, které mám rád a na nichž mi záleží, a tak přispěl k jejich spáse.

Inzercia

Odporúčame

Blog
Koľko máš na omši kočíkov?

Koľko máš na omši kočíkov?

Napadla mi táto otázka, keď som cez vianočné sviatky „obiehal“ Slovensko – najskôr omša na Božie narodenie v našej farnosti Sedembolestnej Panny Márie v Petržalke, potom cesta k našim do Topoľčian, odtiaľ k dedkovi do Radošiny, následne k manželkinej rodine na východ do Markušoviec.  Na jednej zo svätých omší, keď náš kočík hrdo zavadzal do stredovej uličky, mi napadla otázka z titulku tohto blogu. Bol tam totiž jediný. Podobne to bolo aj v ďalšom kostole. 

Blog
Čo poviete na Sudánsko - slovenskú konfederáciu?

Čo poviete na Sudánsko - slovenskú konfederáciu?

Zdá sa, že v Európe existuje konsenzus medzi "slniečkármi" a "nacionalistami" v tom, že najlepšie sa problém s imigráciou vyrieši tým, že potenciálnych ekonomických emigrantov motivujeme ostať doma. Kľúčové slovo: "rozvojová pomoc". Počúvam, že v praxi je efektivita rozvojovej pomoci veľmi kolísavá a rozdiely medzi úrovňou prvého a tretieho sveta sa zmierňujú slimačou rýchlosťou.