Evangelizace konzervatismu a liberalismu

Tato myšlenka mě napadla, když jsem přemýšlel o turbulencích doby, v níž právě žijeme. Zdá se, že dominance liberálního pohledu na svět s jeho progresivistickými úlety má hodně lidí už plné zuby. Na výsluní se dere národní forma konzervatismu, ovšem způsobem, který není zrovna moc přitažlivý ani věrohodný.

Vždycky jsem říkal a psal, že křesťanství není svou povahou konzervativní ani liberální, a že ztotožňování se různých křesťanů s jedním nebo druhým myšlenkovým proudem je past. Z perspektivy minulých let, kdy katolická církev bránila své učení vůči liberálně progresivnímu proudu, a mnozí katolíci se utíkali ke konzervatismu, jako ke své záchraně, to chápu. Teď to však vypadá, že křesťané budou nuceni hájit zase jiné části svého učení proti konzervatismu.

Co mám na mysli? V rámci liberálního konceptu myšlení jsme se museli ještě v nedávné době vymezovat vůči hodnotovému a antropologickému relativismu, který zpochybňoval a bořil přirozené chápání člověka a principy, na nichž je postavena lidská společnost. Vůči konzervativcům budeme možná muset v blízké době hájit koncept svobody, lidské důstojnosti a slušnosti. Proč? Protože křesťanství má v sobě správné pojetí člověka, které přijalo z Božího zjevení. Ví, že člověk je Bohem stvořen jako muž a žena, jejichž úkolem je odpovědně spravovat náš svět, zakládat rodiny a tak spolupracovat s Bohem na jeho stvořitelském díle. Ví, že člověk je jediný tvor na světě, kterého Bůh obdařil svobodou, aby se mohl sám rozhodovat, jakým směrem se bude ubírat jeho život. Tyto postuláty jsou konzervativní a liberální zároveň.

Ani konzervatismus ani liberalismus nejsou samy o sobě proudy, které by kdy někoho zachránily. V obou jsou přítomny pozitivní i negativní aspekty. Chceme-li je správně nastavit, musíme je naplnit evangeliem. Jinak v nich mohou zvítězit myšlenky, které budou svým radikalismem ohrožovat myšlení a jednání lidí. Nejen liberalismus, ale i konzervatismus může vyvinout svoji progresivistickou podobu.

A tak před námi stojí úkol, který stál před křesťany všech dob: Držet se učení církve, které představuje středovou polohu a neuhýbat ani napravo ani nalevo, ani k liberalismu ani ke konzervatismu, ale oba tyto proudy evangelizovat, protože jenom tak budou prospěšné všem lidem bez rozdílu.