Jak se dělají noviny

Karel Čapek napísal v roku 1936 dielko Jak se dělají noviny . Žurnalisti a záujemcovia o médiá sa skrz tento spis dozvedia mnoho o redakčnej práci na začiatku 20.st., ktorá sa mi nezdá byť v mnohom odlišná oproti tej súčasnej.

Karel Čapek hovorí o tom, z čoho sa skladajú noviny, o redakcii, ba dokonca o jej jednotlivých „podredakciách“ – politickej, hospodárskej ( „ve více méně větroplašném a pudivítrovském prostředí novinářském působí téměř uklidňujícím a solidním dojmem soukromych učenců“ ), športovej ( „Sportovní redaktor kromě své rubriky představuje v redakci element statečného optimismu, rytířství a vůbec mužných ctností; to už náleží k tomu povolání. V hloubi srdce je buď slávistou nebo sparťanem, ale zakrývá to horováním pro fair play a vírou ve vyšší mravní poslání pravého sportu. “) a kultúrnej ( „vedou život poněkud nedružný a nenáležejí celkem k jasným zjevům redakčního prostředí“ ).

V novinách existuje aj tzv. súdny spravodaj, ktorého úlohou je doniesť do novín súdnu sieň. „Charakteristický rys: má neobyčejně skeptické mínění o pozemské spravedlnosti, jakož i o policii, fízlech, advokátech, svědcích, zločincích a ostatních lidech.“

Ako sa vlastne človek stáva novinárom? „Je sice novinářská škola, ale ještě jsem nepotkal novináře, který by z ní vyšel; zato jsem shledal, že každý novinář býval kdysi medikem, inženýrem, právníkem, literátem, úředníkem Exportního ústavu nebo čím jiným, a že toho z nějakych důvodů nechal. Někdy to byvají, abych tak řekl, jaksi ztracené existence, které se "uchytí" jako žurnalisté; neříká se o nikom, že se "uchytil" jako poslanec nebo bankovní ředitel; ale novinář se obyčejně "uchytí", a to téměř doslovně, podle přísloví, že "jen drápek uvíz, a chycen je celý ptáček". Novinářem se člověk zpravidla stává tak, že z mladistvé nezkušenosti napíše něco do novin; k jeho nemalému úžasu to v novinách vyjde, a když přijde s něčím po druhé, řekne mu v redakci pán v bílém chalátě něco jako "napište nám zas něco". Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou. Snad si přál být majitelem kolotoče, strojvůdcem nebo námořníkem; a hle, jakýmsi vyšinutím z dráhy svých snů se stal členem redakčního štábu. Někdy se člověk dá k novinám, protože o sobě věří, že má dobré pero; ale ani to není nevyhnutelnou podmínkou. Prostě novináři, podobně jako herci a politikové, se rekrutují z osob nejrůznějšího povolání, které se jaksi dostanou na scestí.“

A čo hovorí Karel Čapek na noviny ako také? „Prostě noviny jsou mezi všemi zvlášť familiární prostředí, pravda, trochu cynické a hodně splašené, mnohdy povrchní a věčně efemérní; ale myslím, že kdybych se znovu narodil, dal bych se asi znovu svést k tomu, abych jim tak nebo onak sloužil.“

Pozrieť diskusiu

Fungujeme vďaka finančnej podpore našich čitateľov a pravidelných podporovateľov. Ďakujeme.

Podporte nás aj vy, aby sme vám mohli priniesť ďalšie kvalitné články.

Podporiť pravidelnou sumou Podporiť jednorazovo