Tweetnuť
Kopírovať odkaz
Čítať neskôr
Pre uloženie článku sa prihláste alebo sa ZDARMA registrujte.
Blog
25. apríl 2016

Buďme pozorní ke znamením doby

Nově vyšlá apoštolská exhortace papeže Františka o manželství a rodině oživila již probíhající diskusi o tom, kam směřuje dnešní církev. Je vidět, že manželství a rodina stojí v samém středu boje o sebepochopení člověka a jeho úkolu ve světě. Nejde však pouze o toto. Ukazuje se, že s tématem manželství a rodiny může být spojeno i téma našeho vnímání Boha a jeho učení.
Buďme pozorní ke znamením doby

Mám na mysli Ježíšův střet s farizeji. Jde o střet, který se odehrál v době Ježíšova veřejného působení před více než dvěma tisíci lety. Různé události po zvolení papeže Františka mě však přivedly k myšlence, že tento střet není zdaleka za námi. Je velice aktuální, protože se týká každého z nás.

Pod označením farizeus jsme si zvykli vidět člověka pokryteckého. Toto slovo se stalo jakýmsi synonymem pro pokrytectví. Je to právě díky Ježíšovi, který rabíny farizejského směru takto označil. Přiznám se, že když jsem se setkal s díly některých významných rabínů Ježíšovy doby, byl jsem překvapen jejich vzdělaností, hloubkou a moudrostí. V čem byl tedy problém? Myslím, že jejich problémem byla uzavřenost jejich teologického myšlení, které si během času vytvořili a neochota otevřít se Božímu působení.

Kristův příchod je vystavil stejné zkoušce, jako nás příchod papeže Františka. Není to jistě poprvé v dějinách křesťanství. Čas od času je něco takového nutné k oživení víry i praxe církve. Osobně věřím, že tyto zkoušky jsou Božím dílem. Současný papež není Evropan, ale latinskoamerický jezuita, který vychází z naprosto jiné civilní i náboženské kultury, z jiných dějin. V jeho pochopení mě hodně pomohla životopisná kniha Austena Ivereigha Papež reformátor, která vyšla v češtině. Při její četbě jsem si uvědomil, že se zřejmě nacházíme v jakémsi bodu zlomu. Už delší dobu se v tomto bodu nachází svět, v němž žijeme. Vidíme všude kolem sebe, že je v pohybu. Ještě ovšem nevíme přesně, co to pro nás bude znamenat, kam nás tento pohyb dovede. Co to bude znamenat pro naši víru. Možná tak nějak podvědomě popíráme, že by se s tímto světem mohla pohnout i církev. Bojíme se toho. Jenže církev se pohnout musí. Musí přemístit své těžiště do zemí s živou vírou a tuto víru přenést do centra, odkud bude proudit do celého těla církve. Tomu se říká reforma. Církev není náš, ale Boží projekt, jak říkával Benedikt XVI. Jestliže tomu tak je, není se čeho bát. V podstatě před námi stojí dvě varianty: Buď Bůh neexistuje, a pak svou energii vynakládáme zbytečně anebo existuje, a pak bychom mu měli důvěřovat.

Všiml jsem si, že mnohým katolíkům dělá potíž skutečnost, že se papež setkává s představiteli různých levicových proudů. Problémem snad není ani to, že jde o levicové proudy jako spíše to, že tyto proudy jsou tvůrci, či alespoň podporovateli, dnešního relativistického myšlení. Jsou to jacísi veřejní hříšníci dneška. Možná přišla doba vhodná k jejich oslovení. Nástrojem je současný papež. V Bibli se dočítáme, že Ježíš dělal něco podobného. Rabíni farizejského směru mu vyčítali, že jí s hříšníky a tím se poskvrňuje. Kristus jim namítá, že „lékaře nepotřebují zdraví, ale ti, co jsou nemocní“. (Mt 9, 12) Není pochyb o tom, že tato námitka je platná i dnes. Naším úkolem je být obezřetní a dávat pozor na znamení doby, abychom se nedostali do pozice staršího syna v podobenství o marnotratném synovi. (Lk 15, 25 – 32) Pohoršení z milosrdenství by mohlo být tím nejhorším, co by se nám mohlo stát. Ježíš zdůrazňuje sestře Faustyně slova, z nichž nás může až zamrazit: „Dříve než přijdu jako spravedlivý soudce, otevírám nejprve dokořán dveře svého milosrdenství. Kdo nechce projít dveřmi milosrdenství, musí projít dveřmi mé spravedlnosti…“ (Deníček 1146) Kdo z lidí ale něco takového může přežít?

Spása duší je nejvyšším zákonem. Není možné mít světské ohledy. Neměl je Ježíš a nemůže je mít ani církev. Papežova reforma míří dovnitř. Do našich srdcí. Je to správný směr. Míří také k oživení skutků milosrdenství, podle nichž budeme souzeni (Mt 25, 31 – 46).

Inzercia

Odporúčame

Denník Svet kresťanstva

Diskutovať môžu exkluzívne naši podporovatelia, pridajte sa k nim teraz.

Ak máte otázku, napíšte, prosím, na diskusie@postoj.sk. Ďakujeme.